Premiér Andrej Babiš (ANO) na jednání vlády předložil návrh, podle kterého by mělo dojít k propouštění deseti procent zaměstnanců v úřadech. Tento krok byl prezentován jako nutnost k efektivnějšímu fungování státní správy, avšak ministři na jednání reagovali s výhradami a obavy o možné dopady na fungování institucí. Podle návrhu, který předložila šéfka Úřadu vlády Tünde Bartha, by měli jednotliví ministři a vedoucí ústředních orgánů snížit počty pracovních míst k 1. lednu příštího roku. Tento krok byl však zpočátku projednáván bez předchozího upozornění členům kabinetu, což vyvolalo značnou kritiku a diskuzi v rámci vlády.
Na jednání vlády, které proběhlo 29. září 2026, se ukázalo, že ministryně financí Alena Schillerová (ANO) byla znepokojena časovým tlakem, který návrh přináší. Jak uvedla, je třeba podrobněji prozkoumat, které úředníky by se propouštění mělo týkat. Její slova naznačují, že v současnosti není dostatek informací k tomu, aby bylo možné učinit informované rozhodnutí o tak zásadních změnách ve státní správě. Schillerová vyjádřila podporu návrhu, avšak vyžaduje pečlivější analýzu situace. Na její slova reagoval také ministr životního prostředí Igor Červený, který poukázal na to, že jeho ministerstvo již snížilo počty pracovních míst v minulosti, a tudíž další škrty by mohly být problematické.
Další kritikou se setkal návrh od ministra školství Roberta Plagy (za ANO), který upozornil na to, že úředníci mají na starosti specifické agendy, které nelze jednoduše omezit bez dopadu na kvalitu poskytovaných služeb. Tento názor podporují i další ministři, kteří se obávají, že navrhované škrty by mohly vést k oslabení státní správy a zhoršení dostupnosti služeb pro občany. Babiš se pokusil obhájit návrh tím, že v každém ministerstvu je stále prostor na optimalizaci a zefektivnění pracovních procesů. Tímto prohlášením se snažil uklidnit obavy kolegů a zdůraznit, že snížení počtu úředníků je součástí širšího úsilí o zlepšení fungování státu.
Rozpor mezi ministrem a premiérem
Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) se na jednání také postavil proti návrhu a uvedl, že jeho ministerstvo již provedlo snížení počtu pracovních míst o deset procent. Jeho slova naznačují, že další redukce by měly být zaměřeny na organizace pod ministerstvem a nikoli na ústřední úřady, které mají klíčové funkce. Havlíček vyjádřil obavy, že současná situace by mohla vést k podstatnému oslabení kapacit státní správy a zhoršení situace pro občany. Tento rozpor mezi Babišem a jeho ministry ukazuje na možné napětí uvnitř vlády a rozdílné názory na to, jak by měly být úřednické kapacity řízeny a optimalizovány.
Dalším aspektem, který vyvstává v souvislosti s návrhem, je otázka důsledků pro zaměstnance, kteří by byli propuštěni. Kromě zhoršení jejich ekonomické situace by mohlo dojít také k narušení pracovního klimatu ve státních institucích. Zaměstnanci se mohou cítit nejistě a mohou mít obavy o svou budoucnost, což může negativně ovlivnit jejich pracovní výkon a motivaci. Navíc, propouštění úředníků by mohlo vést k nedostatku odborníků v některých oblastech, což by se mohlo projevit v kvalitě služeb poskytovaných občanům. Je proto nezbytné, aby se vláda pečlivě zamyslela nad tím, jakým způsobem bude návrh realizovat a jak zajistí, aby byly zachovány klíčové funkce úřadů.
Budoucnost státní správy v Česku
Kritika návrhu na propouštění úředníků přichází v době, kdy se Česko připravuje na komunální volby, které se uskuteční v roce 2026. Tyto volby mohou výrazně ovlivnit politickou situaci v zemi a případné změny v přístupu k veřejné správě. V kontextu narůstajícího tlaku na efektivitu a úspory ve státní správě se očekává, že politické strany budou muset prezentovat jasné strategie, jak plánují reagovat na potřeby občanů a jak zajistí, aby státní správa byla schopna efektivně fungovat i při nižším počtu zaměstnanců. V této souvislosti se tak nabízí otázka, zda je navrhované propouštění úředníků skutečně tím správným krokem, nebo zda by se měly hledat alternativní cesty k optimalizaci a zefektivnění státní správy.
Vláda by se měla zaměřit na zlepšení pracovních podmínek a motivace stávajících zaměstnanců, což by mohlo přinést pozitivní dopady na celkové fungování státní správy. Je také důležité, aby se politici zamysleli nad tím, jak udržet kvalitu služeb pro občany, a to i v případě, že by došlo k propouštění zaměstnanců. Očekává se, že diskuse o návrhu na propouštění úředníků bude pokračovat a že se ministerstva budou muset dohodnout na konkrétních krocích, které by měly být podniknuty v následujících měsících.