Stavební úřad městské části Praha 15 rozhodl o uložení pokut v celkové výši 200 tisíc korun čestnému prezidentovi Motoristů a poslanci Filipu Turkovi. Pokuty byly vyměřeny ve dvou samostatných správních řízeních a týkají se dvou staveb, které Turek postavil bez potřebného stavebního povolení. Jeden z přestupků byl klasifikován jako nedbalost, zatímco druhý byl posouzen jako úmyslný. V současnosti se jedná o důležitou kauzu, která ukazuje na dodržování stavebních předpisů a zákonů v oblasti výstavby v chráněných lokalitách.
Rozhodnutí stavebního úřadu nabylo právní moci již 3. července a vyplývá z dokumentů, které byly získány v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím. Filip Turek na otázky týkající se zaplacení pokut zatím nereagoval. Nicméně, v komunikaci s Českou tiskovou kanceláří (ČTK) uvedl, že hodlá postupovat v souladu se zákonem a platnými předpisy. Tato situace vyvolala zájem veřejnosti a médií, neboť se jedná o prominentní osobnost, která byla zvolena do Poslanecké sněmovny, a její jednání tak přitahuje zvláštní pozornost.
Dvě stavby, které se staly předmětem pokut, byly vybudovány na Turkově zahradě v pražské Dubči, což je lokalita spadající pod přírodní park Říčanka. V této oblasti platí přísná pravidla pro výstavbu, která ve většině případů neumožňují jakoukoli výstavbu bez příslušného povolení. Turek se snažil obhájit své kroky tím, že obě stavby, jak uvedl, budou sloužit k zpracování ovoce z přilehlého sadu. Tato argumentace však nebyla stavebním úřadem akceptována a vedla k zahájení přestupkového řízení.
Pokuty za nelegální stavby a jejich důsledky
První stavba, oficiálně nazvaná sadařský domek, byla potrestána pokutou ve výši 80 tisíc korun. Druhá stavba, která byla označena jako dvougaráž, byla potrestána mnohem přísněji, a to částkou 120 tisíc korun. Turek přiznal, že si byl vědom procesního pochybení, když začal s realizací stavby bez potřebného povolení, avšak argumentoval, že jednal v dobré víře. Tato skutečnost však úřad nepřesvědčila a rozhodnutí o pokutách bylo vydáno na základě konstatování, že Turek měl být vědom toho, že porušuje stavební zákon.
V případě druhé stavby byl úřad přísnější, neboť Turek ji začal stavět v době, kdy probíhalo řízení ohledně první černé stavby. Stavební úřad vyhodnotil tento přestupek jako úmyslný, což mělo za následek vyšší sankce. Turek se v obhajobě zmínil o svých obavách z rostoucích cen stavebního materiálu a práce řemeslníků, což mělo motivovat jeho rozhodnutí začít stavět bez povolení. Úřad však konstatoval, že takové obavy nemohou ospravedlnit porušení zákona.
Možnosti dalších kroků a veřejná reakce
Vyměřené pokuty byly podle některých zdrojů považovány za relativně mírné, zejména vzhledem k tomu, že platný stavební zákon umožňuje vyměřit fyzické osobě pokutu až do výše dvou milionů korun. Pokud by se jednalo o podnikatele nebo firmu, maximální sankce by mohla dosáhnout až čtyři miliony korun. Tato situace tak vyvolává otázky o efektivitě a přísnosti stavebních předpisů a jejich vymáhání v případě známých osobností, jako je Turek. Veřejnost i odborníci nyní sledují, jak se situace vyvine a zda Turek podá odvolání proti uloženým pokutám, nebo zda se rozhodne je uhradit v co nejkratším termínu.