Izraelský parlament, známý jako Knesset, v noci na pátek završil své poslední řádné zasedání před říjnovými volbami. Tímto krokem se stává prvním izraelským parlamentem od roku 1988, který dokončí své čtyřleté volební období v řádném termínu. Vláda premiéra Benjamina Netanjahua zůstane ve funkci až do voleb, které se mají konat 27. října 2023. Je to rovněž první izraelský kabinet od roku 1973, jemuž se podařilo udržet u moci po celé volební období bez předčasného rozpuštění Knessetu. Tento úspěch premiéra a jeho koalice je o to pozoruhodnější, že byla po celou dobu čelila vnitřním i vnějším výzvám.
Knesset v noci na pátek schválil zákon o financování politických stran, což bylo posledním bodem na programu jeho řádného zasedání. Po schválení tohoto zákona se očekává, že se parlamentní komora již v této sestavě nebude scházet. I když je to poslední zasedání, The Times of Israel upozorňuje, že plenární zasedání Knessetu může být svoláno na žádost vlády nebo části poslanců. Taktéž výbory mohou zasedat za určitých podmínek. Tento mechanismus zajišťuje, že i v období před volbami zůstává legislativa v pohybu, i když v omezeném rozsahu.
Napětí uvnitř koalice a teroristický útok
Vládní koalice, složená z pravicového Likudu a dalších krajně pravicových a náboženských stran, čelila během svého mandátu značnému napětí. I přesto se jí podařilo udržet stabilitu, což je v izraelské politice často problematické. Vláda se snažila prosadit spornou justiční reformu, která vyvolala masové protesty, jež přitáhly do ulic statisíce lidí. Mezi Netanjahuem a jeho odpůrci se vyostřovaly spory i kvůli obviněním z korupce, kterým čelí v souvislosti se svým soudním procesem. Volební období však bylo také poznamenáno teroristickým útokem Hamásu a jeho spojenců ze 7. října 2023, který vedl k dramatickému zhoršení bezpečnostní situace v zemi.
Po tomto útoku následovalo izraelské vojenské tažení v Pásmu Gazy, které vyvolalo velkou mezinárodní kritiku kvůli vysokému počtu civilních obětí. Izraelská vláda se snažila obhájit své akce tím, že tvrdila, že se snaží čelit akutním hrozbám ze strany teroristických skupin. V souvislosti s eskalací konfliktu se také objevily obavy z rozšíření války s Íránem a Libanonem, což dále zkomplikovalo situaci na Blízkém východě. Odpůrci vlády poukazují na to, že její politika, včetně rozšiřování židovských osad, vedla k prohloubení mezinárodní izolace Izraele.
Volební prognózy a výhled do budoucna
Podle posledních průzkumů veřejného mínění se zdá, že současná koalice pravděpodobně po nadcházejících volbách nezíská většinu v Knessetu. Ačkoli strana Likud zůstává nejsilnější stranou v zemi, její pozice se zdá být ohrožena. V posledních měsících si přízeň voličů získává strana bývalého náčelníka generálního štábu Gadiho Eisenkota, která v průzkumech dotahuje na Likud. Vzhledem k turbulentní povaze izraelské politiky a neustálému napětí v regionu se očekává, že výsledky voleb mohou výrazně ovlivnit budoucí směřování země. Izrael tak stojí na prahu zásadního politického rozhodnutí, které by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro jeho občany a pro stabilitu v širším regionu.